Web o historii

Historie československé armádní rozvědky 1945 - 1989

25. 8. 2009

Armádní rozvědka, 2. oddělení HŠ, ZS GŠ

Zpravodajská služba 2. oddělení Hlavní štábu /generálního štábu/ má svoje kořeny již v první republice, kde plnilo funkci zpravodajské služby s vnějším /ofenzivním, rozvědným, špionážním/ i vnitřním /obranným, bezpečnostním, kontrarozvědným/ polem působnosti. K jeho hlavním úkolům patřilo získávání informací o vojenském ohrožení republiky, získávání informací vojenského charakteru o armádách, jež by mohly republiku ohrožovat a též bránit pronikání cizích rozvědných služeb do vojenských struktur Československé republiky a úniku informací strategického charakteru. S nastolenou okupací však činnost této zpravodajské služby byla defacto ukončena.

Opětovná výstavba 2. oddělení Hlavního štábu Ministerstva obrany byla zahájena ještě před skončením 2. světové války. Počátkem bylo založení této tajné služby v Košicích československou vládou v dubnu 1945. Již v polovině dubna 1945 byli v Košicích uvedeni do funkcí jeho první příslušníci. Struktura zmíněného oddělení byla obdobná jako před válkou a částečně i jeho personální obsazení. Prvotní organizační uspořádání bylo stanoveno směrnicí náčelníka HŠ z června 1945 a následně upřesněno v srpnu 1945. Nyní však již byla tato zpravodajská služba koncipována jako rozvědná. V rámci struktur armády byla označována pod krycím názvem 248. provozní prapor. Naopak kontrarozvědné úkoly začala plnit na sklonku války utvořená Vojenská kontrarozvědka v určité době podřízená též Hlavnímu štábu a to jako 5. oddělení.

Naplno svou činnost tehdejší 2. oddělení rozvinulo na podzim 1945, kdy došlo k obnovení zahraniční zpravodajské činnosti a k dobudování armádních zpravodajských orgánů. Informace jež rozvědná služba získala byly poskytovány jednak velení československé armády, později velení Spojených ozbrojených sil Varšavské smlouvy a také vojenským rozvědkám spojenců, tedy Východního bloku. Tato rozvědná služba byla po celou dobu své existence budována podle vzoru GRU a byla ji prakticky podřízena.

Vytvořená organizace a personální obsazení v průběhu roku 1945:

- přednosta 2. oddělení hlavního štábu /podléhal náčelníkovi HŠ/
     - pplk. just. JUDr. Anton Rašla /od 14.4.1945/
     - pplk. gšt. Karel Hanus /od 15.10.1945/

- zástupce přednosty oddělení /řídil činnost skupin „B“ a „C“/
     - pplk. pěch. Karel Paleček /od 15.5.1945/
     - pplk. gšt. Josef Černík /od 15.10.1945/

- skupina „A“ /studijní/
     - přednosta pplk. gšt. Josef Zuska /od 12.6.1945/
     - přednosta pplk. gšt. František Janda /od 15.10.1945/
           - referát Střední Evropa
              - sekce Německo, Rakousko a Maďarsko
           - referát Východ
              - sekce SSSR a Polsko
           - referát Západ
              - sekce Anglie a USA
              - sekce Holandsko a Skandinávie
              - sekce Francie, Španělsko, Belgie a Švýcarsko
           - referát Blízký Východ a východoasijské státy
              - sekce Turecko, Japonsko a Čína
              - speciální oblasti

- skupina „B“ /pátrací/
     - přednosta mjr. pěch. Otakar Vacek /od 30.5.1945/
     - přednosta pplk. gšt. Josef Zuska /od 15.10.1945/
           - sekce Německo
           - sekce Rakousko
           - sekce Maďarsko
           - rádiová a odposlechová služba

- skupina „C“ /zahraniční, od srpna 1945 výcviková/
- přednosta pplk. pěch. Josef Svoboda /od 11.6.1945 do 20.10.1945/

- skupina „D“ /organizační, od srpna 1945 technická/
     - přednosta kpt. pěch. JUDr. Kurt Markus /od 14.6.1945/
          - spoje
          - šifrování a dešifrování
          - laboratoře
          - radiovýzkum
          - mobilizační referát

- skupina „E“ /výcviková, od srpna 1945 organizační a osobní/
     - řízení vojenských atašé a členů misí
     - styk s dalšími resorty

- skupina „F“ /pomocná/
- přednosta npor. kanc. Josef Jaška /od 11.6.1945/

- skupina "G" / osobní a kádrová - vznikla později/
- obměna zpravodajského personálu
- vnitřní ochrana služby

- zvláštní skupina /vyhodnocování činnosti paravýsadků - zrušena 31.10.1945/

Zpravodajské orgány se vytvořily i v rámci vyšších velitelství a vojskových těles. U oblastí, sborů a divizí existovala zpravodajská oddělení jejich štábů a v rámci pluků zpravodajští důstojníci.

Organizace Oblastního zpravodajského oddělení :

- operační skupina

- pátrací referát

- studijní referát

- výcviková skupina

- technická skupina

- pomocná skupina

Organizace Sborového zpravodajského oddělení :

- přednosta

- pomocník pro vojenské zpravodajství

- pomocník pro informační službu

- tlumočník

Organizace Divizního zpravodajského oddělení :

- přednosta

- důstojník pro ofenzivní zpravodajství

- vyšetřovatel

Organizace a personální obsazení oblastních zpravodajských oddělení :

2. oddělení štábu 1. oblasti - Praha
- přednosta pplk. gšt. Václav Kopačka /od 1.6.1945/
2. oddělení štábu 2. oblasti - Tábor
- přednosta mjr. gšt. Karel Kopecký /od 1.6.1945/
- přednosta pplk. gšt. Karel Hanus /od 1.8.1945/
2. oddělení štábu 3. oblasti - Brno
- přednosta pplk. gšt. Josef Werner /od 1.6.1945/
- přednosta škpt. gšt. Antonín Hrůza
2. oddělení štábu 4. oblasti - Bratislava
- přednosta mjr. pěch. Pavol Marcelly /od 1.6.1945/
- přednosta pplk. pěch. Branislav Manica /od 20.8.1945/

Tyto 2. oddělení štábů oblastí řídily agenturní činnost u vojsk, sborů, divizí a vojskových těles. Oblastním zpravodajským oddělením byly podřízeny i tzv. předsunuté agenturní ústředny. Kromě toho i velitelství III. a IV. sboru měly své vlastní předsunuté agenturní ústředny. Každou ústřednu tvořily 3 až 4 pátrači, jejichž počet se později mírně zvýšil. Celkový počet ústředen byl proměnlivý a koncem roku 1945 existovalo celkem 18 ústředen :

u 1. oblasti - Teplice, Liberec, Náchod

u 2. oblasti - Cheb, Plzeň, České Budějovice, Jindřichův Hradec

u 3. oblasti - Ostrava I, Ostrava II, Frývaldov

u 4. obl. - Bratislava, Malacky, Šamorín, Nové Z., Žilina, Lučenec, Prešov, Košice

Ve své činnosti se 2. oddělení HŠ zaměřovalo především na teritoriální území Německa, Rakouska, Itálie, Francie, Velké Británie, států Beneluxu, Skandinávie, Polska, Maďarska a Rumunska, přičemž stranou jeho zájmu nezůstávaly ani jiné oblasti. Koncem roku 1945 u vojenských zpravodajských složek všech stupňů působilo 228 příslušníků.

V roce 1946 se uskutečnila částečná reorganizace 2. oddělení HŠ, v jejímž rámci se dosavadní skupina „B“ /pátrací/ rozdělila na dvě části a to sekci „B/v“ – která prováděla operační zpravodajství a řídila činnost zpravodajských orgánů u vojsk a předsunutých agenturních ústředen, a sekci „B/z“ – jež se zabývala strategickým zpravodajstvím a řídila činnost tzv. zahraničních pátračů /vojenských atašé a vojenských misí/. Zároveň byla ze skupiny „G“ /osobní/ vyčleněna jako samostatná skupina „B/o“ /s pátrací složkou a evidenční složkou/, zodpovídající za vnitřní ochranu zpravodajských orgánů.

V letech 1946 až 1947 v důsledku politické situace v osvobozeném Československu postupně ustávala zpravodajská činnost proti Polsku, Maďarsku a Rumunsku. Od 1. října 1947 přešlo řízení 2. oddělení HŠ z náčelníka HŠ na II. podnáčelníka HŠ, který dále zodpovídal za řízení dočasného 8. oddělení zvláštních úkonů HŠ, zabývajícího se odsunem Němců, repatriací, reemigrací a přesídlováním obyvatelstva uvnitř státu. Poté počínaje rokem 1948 efektivita zpravodajské činnosti ještě výrazněji poklesla a to vzhledem ke značné personální obměně a snížení počtu příslušníků vojenské zpravodajské služby. Z těchto důvodů byly provedeny dílčí změny ve složení 2. oddělení HŠ, postupně ustal agenturní průzkum u vojsk, snížil se počet předsunutých agenturních ústředen a to zejména na Slovensku a současně vznikla tzv. hlavní předsunutá agenturní ústředna v Brně.

Personální snižování příslušníků u 2. oddělení HŠ :

31.12.1947 – 147 důstojníků

31.12.1948 – 68 důstojníků

31.12.1949 – 43 důstojníků

31.12.1950 – 34 důstojníků

Organizace a personální obsazení k 1. únoru 1949

- přednosta 2. oddělení hlavního štábu
- plk. gšt. Ludvík Klen /od 1.4.1948/

- skupina „A“ /studijní/
- přednosta plk. gšt. Jaroslav Suchomel /od 22.1.1946/

- skupina „B“ /pátrací/
- přednosta pplk. gšt. Ctibor Vinický /od 15.12.1947/

- skupina „C“ /zahraniční/
- přednosta pplk. gšt. Oto Tokan /od 1.3.1948/

- skupina „D“ /obranná/
- přednosta pplk. gšt. Miloslav Krejčí /od 15.8.1948/

- skupina „F“ /pomocná/
- přednosta kpt. kanc. Karel Vyhňák /od 15.11.1947/

- skupina „E“ /výcviková, od srpna 1945 organizační a osobní/
- přednosta pplk. gšt. Jaroslav Malkovský /od 30.9.1947/

- skupina „H“ /hospodářská/
- přednosta mjr. intend. Václav Škába /od 30.11.1948/

- skupina "G" /osobní/

Po únoru 1948 došlo k naprostému rozchodu s prvorepublikovou tradicí a činnost vojenského zpravodajství byla plně podřízena potřebám vládnoucí komunistické ideologie a spojenectví se Sovětským svazem. Tyto tendence však byly přece jenom patrnější na práci VKR, jež byla součástí Ministerstva vnitra. Velení vojenské rozvědky Zpravodajské správy Generálního štábu zůstala součástí armády a dokonce po 21. srpnu 1968 odsoudilo okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.

V roce 1948 proběhly též v 2. oddělení HŠ čistky, během nichž její řady opustilo množství politicky nespolehlivých zpravodajců. Zároveň nadále probíhalo zavádění sovětského modelu řízení služby. Hlavními protivníky se staly západní část Německa, Rakousko a státy nově vytvořené aliance NATO. Do konce čtyřicátých let byly pod 2. oddělení převedeny útvary radiového odposlechu a školící a výcviková střediska.

Po zřízení Ministerstva národní bezpečnosti v roce 1950 byla do podřízenosti tohoto ministerstva převedena i Vojenská kontrarozvědka a Zpravodajská správa generálního štábu ČSLA se tak stala jedinou zpravodajskou službou nezávislou na MNB. Tato nezávislost však ve skutečnosti byla pouhou fikcí, jelikož zpravodajskou ochranou ZS GŠ byly pověřeny orgány Hlavní správy vojenské kontrarozvědky zařazené v systému rezortu vnitra jako VI. správa. VKR tedy budovala agenturu i ve strukturách ZS GŠ, především pak ve vztahu k zahraničním pracovištím. Současně se spolupodílela na prověřování osob určených do funkcí u ZS GŠ. Na druhé straně není na místě podlehnout iluzi, že ač jediná stojící mimo strukturu rezortu vnitra, byla ZS GŠ ČSLA složkou, která by nečinila vše v souladu se záměry politického vedení státu. V případě ZS GŠ byla tato skutečnost ještě umocněna jejím postavením zpravodajské složky armády členského státu Varšavské smlouvy. V důsledku tohoto byla ZS GŠ mnohem více závislá na sovětském hegemonu a řada zpravodajských operací vedených touto součástí generálního štábu ČSLA byla prováděna nikoli pouze za podpory, ale přímo ve prospěch sovětských zpravodajských složek.

V srpnu 1950, v rámci celkové reorganizace Ministerstva národní obrany, se 2. oddělení HŠ transformovalo na Zpravodajské oddělení Generálního štábu ZSGŠ, přičemž vnitřní ochrana zpravodajských orgánů byla převedena k Hlavní informační zprávě MNO. Rozvědná činnost u vojsk byla zastavena a soustředila se pouze u ZS GŠ, které převzalo řízení všech předsunutých agenturních ústředen. Náčelník zpravodajského oddělení se od této doby nacházel v bezprostřední podřízenosti náčelníka generálního štábu. Namísto zatčeného generála Klena v rámci čistek se 14. února 1951 novým náčelníkem Zpravodajského oddělení GŠ stal pplk. Antonín Racek. Na podzim 1951 poté proběhlo rozšíření ZS GŠ na Zpravodajskou správu Generálního štábu Československé armády.

Organizace Zpravodajské správy Generálního štábu ČSA v roce 1952 :

- náčelník zpravodajské správy

- zástupce náčelníka pro věci politické – náčelník politické skupiny

- zástupce náčelníka - náčelník oddělení „B“

skupina B-1 /operační agenturní průzkum/

- agenturní ústředna v Praze

- agenturní ústředna v Plzni

- agenturní ústředna v Brně

- agenturní ústředna v Bratislavě

skupina B-2 /nábor/
skupina B-3 /strategický operační průzkum/

- agenturní ústředna v Chebu

- agenturní ústředna Českých Budějovicích

skupina „G“ /technická/

- zástupce náčelníka správy

skupina „A“ /studijní/

- sekce NATO a NSR

- sekce USA, Velké Británie a Kanada

- sekce Francie, Benelux, Španělsko

- sekce Itálie, Řecko, Turecko a Blízký Východ

- sekce techniky pozemního vojska

- sekce letectvo

skupina „C“ /vojenští přidělenci v zemích socialistického tábora/
skupina „D“ /kádrová/
skupina „E“ /výcviková/
skupina „H“ /týlová/
skupina „R“ /radiotechnická/

V pozdějších letech došlo ke zrušení všech předsunutých zpravodajských ústředen. Součástí zpravodajské správy se rovněž stala luštitelská skupina, převedená od Šifrového oddělení GŠ.

V roce 1956 se uskutečnila reorganizace Zpravodajské správy GŠ a v jejím rámci se rozrostly na oddělení dosavadní skupiny „A“ /studijní/, „B-1“ /operační průzkum/, „B-2" /nábor/, "B-3" /strategický průzkum/, „G“ /technická/, „H“ /týlová/, „R“ /radiotechnická/ a politická. Rovněž v tomto roce vznikl radiový prapor.

Od roku 1957 byla část pracovníků oddělení „B-2“ vyčleňována na Krajské vojenské správy, kde byli pověřeni náborem pro oddělení „B-1“ a „B-2“. V roce 1959 došlo k jednomu z největších skandálů v historii ZS GŠ a to ke zběhnutí významného důstojníka zpravodajské služby k nepříteli, konkrétně československého vojenského a leteckého přidělence v USA pplk. Františka Tišlera. Na tuto skutečnost však předtím upozorňovala Vojenská kontrarozvědka, jenž poskytovala kontrarozvědnou ochranu i rozvědce. Po této nepříjemnosti následovala hloubková kontrola služby a v roce 1962. V rámci ní došlo k přesunu řady skupin /radiový a radiotechnický průzkum, vojskový průzkum, diverzní průzkum, vývoj techniky, dešifrování a další/ pod přímé velení zástupce náčelníka ZS GŠ a informační, šifrovací, kádrové, mobilizační a finanční a také zpravodajská škola byly přímo podřízeny náčelníkovi ZS GŠ. Byl odvolán gen. Racek, následně odeslán do výslužby a od 12. října 1959 se novým náčelníkem ZS GŠ stal dosavadní poslanec Národního shromáždění Oldřich Burda, jemuž byla propůjčena hodnost generálmajora.

S cílem dosáhnout zvýšení ochrany agenturního průzkumu byl v letech 1959 až 1960 ze ZS GŠ ČSLA dočasně vyčleněn tzv. informační úsek, v jehož čele stál plk. Smija, který zodpovídal za řízení všech složek agenturního průzkumu. ZS GŠ v tuto dobu řídila jen vojskový průzkum. V roce 1960 převzalo řízení vojenských a leteckých přidělenců v zemích socialistického tábora nově vytvořené oddělení zahraničních styků, které se zpravodajskou činností nezabývalo. V roce 1962 proběhla další reorganizace Zpravodajské správy GŠ ČSLA.

Organizace Zpravodajské správy Generálního štábu ČSA v roce 1962 :

- náčelník zpravodajské správy

- zástupce náčelníka pro věci politické – náčelník politického oddělení

- zástupce náčelníka správy pro agenturní průzkum

oddělení operačně agenturního průzkumu
oddělení strategického agenturního průzkumu
oddělení náboru a přípravy
oddělení dokladové dokumentace
skupina agenturní evidence
skupina agenturního spojení

- zástupce náčelníka správy

oddělení radiového a radiotechnického průzkumu
oddělení vojskového průzkumu
skupina diverzního průzkumu
oddělení luštitelské

- pomocník náčelníka správy pro materiálně-technické zabezpečení

oddělení týlové
oddělení automobilní
spisovna

- oddělení informační

- oddělení kádrové

- oddělení šifrového spojení

- skupina organizační a mobilizační

- skupina finanční

Personální navyšování příslušníků u ZS GŠ :

31.12.1951 – 35 důstojníků

31.12.1952 – 58 důstojníků

31.12.1962 – 330

V roce 1965 došlo ke změně systému v získávání agenturních informací. Operační rozvědce, která doposud rozvíjela svoji činnost pouze z území ČSSR, byl přidělen prostor jižní části NSR a Francie, přičemž následně zrušila síť domácích rezidentur a převzala rezidentury v NSR a Francii. Strategické rozvědce bylo ponecháno provádění agenturního průzkumu v ostatních kapitalistických zemích, s důrazem na oblasti možného vzniku vojenského konfliktu.

Poslední reorganizace Zpravodajské správy GŠ ČSLA se uskutečnila v roce 1967 a směřovala především ke zvýšení efektivnosti její činnosti.

Organizace Zpravodajské správy Generálního štábu ČSA v roce 1967 :

- náčelník zpravodajské správy

- zástupce náčelníka pro věci politické – náčelník politického oddělení

- zástupce náčelníka správy pro agenturní průzkum

oddělení operačně agenturního průzkumu
oddělení strategického agenturního průzkumu
oddělení náboru a přípravy
oddělení dokladové dokumentace a agenturní sítě

- zástupce náčelníka správy pro operativní průzkum

oddělení radiového a radiotechnického průzkumu
oddělení spojení
oddělení plánování rozvoje velení a průzkumu
oddělení luštitelské

- pomocník náčelníka správy pro materiálně-technické zabezpečení

oddělení týlové
oddělení automobilní
skupina materiálně-technického zabezpečení

- oddělení informační

- oddělení vojenské informace

- oddělení kádrové

- skupina finanční

Československá vojenská zpravodajská služba byla v roce 1968 hodnocena velmi pozitivně a uvádělo se, že podle hodnocení svého náčelníka plní své úkoly nejlépe ze všech členských zemí Varšavské smlouvy a podílí se z 55% na získaných zprávách I. kategorie dodaných všemi státy Varšavské smlouvy.

Zpravodajská správa Generálního štábu nebyla jako jediná zpravodajská služba organizována pod ministerstvem vnitra, ale podléhala velení ČSLA. Prováděla převážně rozvědnou činnost zejména ve vojenských oblastech v kapitalistických zemích s důrazem na místa možného vzniku vojenského konfliktu. Zpravodajská správa Generálního štábu byla orgánem pro řízení vojenského zpravodajství a zahraničních styků. Byla zároveň jedinou zpravodajskou složkou oprávněnou vydávat pro potřebu ČSLA a příslušných vládních orgánů zpravodajské informace o „ kapitalistických“ armádách. Služba byla přímo podřízena náčelníkovi Generálního štábu a k výrazným specifikům její činnosti patřilo to, že značné množství pracovníků této složky působilo pod nejrůznějším legalizačním krytím v zahraničí a byli proto trvale pod drobnohledem nepřátelských speciálních služeb.

V polistopadových událostech 1989 byla rozvědka reorganizována a později její funkci začala plnit Vojenská zpravodajská služba.

Vedení zpravodajské služby :

mjr. just. JUDr. Antonín Rašla / 1945

plk. gšt. Karel Hanus / 1945 - 1948

brig. gen. Ludvík Klen /1948 - 1951

genmjr. Antonín Racek / 1951 - 1959

genmjr. Oldřich Burda / 1959 - 1968

genmjr. Josef Turošík / 1968 - 1969

genpor. Josef Brož / 1969 - 1988

genmjr. Antonín Slimák / 1988 - 1989

genmjr. Jan Kozojed /1990 - 1992

zdroj :
www.army.cz